Jdi na obsah Jdi na menu
 


Architektonicko-historický průzkum

3. 3. 2010

ZÁMECKÝ PARK VE VIŠŇOVÉM
ARCHITEKTONICKO-HISTORICKÝ PRŮZKUM
A
PAMÁTKOVÝ ZÁMĚR OBNOVY

Pořizovatel :
Občanské sdružení pro obnovu zámeckého parku, kulturních, folklórních a historických památek
Jednatel: Bohumil Adámek
Višňové 308
671 38 Višňové

Zpracovatel:                                                                                                   Atelier zahradní a krajinářské architektury
Ing. Jaroslav Šubr
Karla Zelenského 133
664 81 Ostrovačice u Brna
Zpracovali: Ing. Jaroslav Šubr
Ing. Renata Lanková-Šubrová
Konzultace: Ing. Dagmar Fetterová (Národní památkový ústav v Brně)

OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVY:
1. Základní údaje o objektu  
2. Charakteristika území  
3. Stručný přehled o historickém vývoji areálu
4. Současný stav biotických prvků parku a doporučení pro obnovu  
4.1. Aktuální stav porostů dřevin, jednotlivých stromů i porostů stromů a keřů  
4.2. Bylinné patro  
5.
Současný stav abiotických prvků parku a doporučení pro obnovu  
5.1. Cesty a zpevněné plochy  
5.2.
Vodní prvky  
5.3. Oplocení a brány  
5.4.
Venkovní (parkové) osvětlení  
5.5.
Parkový mobiliář  
5.6.
Drobná architektura a výtvarná díla  
5.7.
Hospodářské objekty, Mrazírna  

Památkový záměr obnovy  
6. Navrhované řešení  
6.1. Filozofie návrhu  
6.2. Vymezení řešeného území a jeho členění  
7. Charakteristika řešení jednotlivých částí parku  
7.1. Zámecká terasa s parterem  
7.2. Západní hospodářská terasa  
7.3. Před ovčínem  
7.4. Potoční údolí   -Romantická skalnatá rokle  
                              -Rybník 
                                      -Meandrující potok
7.5.
Jižní lesopark  
7.6. Užitkové zahrady  
8. Návrh sortimentu dřevin pro obnovu parku  
9. Návrh etapizace obnovných prací  
10. Závěr  
LITERATURA  
MAPOVÉ A OBRAZOVÉ PŘÍLOHY ZPRÁVY:  
Mapy aplány 
Historická fotodokumentace  
Fotodokumentace současného stavu  
MAPOVÉ A OBRAZOVÉ PŘÍLOHY ZPRÁVY - VÝBĚR

 1. Základní údaje o objektu.
Obec Višňové, okres Znojmo, kraj Jihomoravský
Objekt: Zámecký park ve Višňovém
Park je evidován jako kulturní památka ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. a je zapsán v Ustředním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem rejstříku 6887. Vlastník: Česká republika
Uživatel, správce: Výchovný ústav mládeže Višňové
Katastrální území: Višňové
Celková rozloha chráněného zámeckého parku: 15 ha
Parcelní čísla: Zámecký park ve Višňovém
1       1798m2
3/2         150m2
187        224m2
218        282m2
382/2     388m2
447        106m2
501        229m2
90      11762m2
91       13220m2
92/1    57844m2
93/2    5 333 m2
93/4        166m2
94/1   51 944m2
95/1    7 485 m2
96/2    410m2
112/1     402m2
3970      594m2
Celkem 152337m2


2. Charakteristika území.

2.1. Nadmořskávýška:301 -339mn.m.


2.2. Klimatické podmínky:
klimatická oblast mírně teplá MT1 1 (až teplá T2), v bioregionu se projevuje srážkový stín Českomoravské vrchoviny, který graduje směrem k východu                                                           
průměrná roční teplota : kolem 8°C
průměr ročních srážek: 582 (Jevišovice) mm
V bioregionu se projevují častější vlivy mediteránního klimatu přívalovými dešti při častém jihovýchodním proudění. Ríční údolí charakterizují teplotní inverze.


2.3. Reliéf terénu:
se vyznačuje nápadným protikladem poměrně málo členitých plošin a zaříznutých sklaních údolí, park má rovinatou část (parter) a větší část na svazích v údolí potoka.

2.4. Půdní podmínky:
střídají se zde víceméně nasycené kambizemě s hnědozeměmi na spraších až sprašových hlínách, na východním okraji se vyskytují i ostrovy bnědozemních černozemí.

2.5. Hydrologické poměry:
odpovídají terénnímu reliéfu, vlhčí v údolí potoka a sušší v okolí zámku

2.6. Biogeografická poloha:
1.23 Jevišovický bioregion, leží v okrajové pahorkatině Hercynika na západě jižní Moravy (geomorfologický celek Jevišovická pahorkatina). Bioregion je tvořen plošinami na krystalických břidlicích rozřezanými skalnatými údolími. Střídají se zde geologické podklady, které umožňují přítomnost reliktních společenstev. Plošiny jsou jednotvárnější a tvoří je dubohabřiny
S
Ostrovy acidofilních doubrav.

2.7. Vegetační stupeň: 1. vegetační stupeň dubový

2.8. Přírodní společenstva:
hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi
Carpinetum) s Ostrovy acidofilních doubrav (Luzulo albidae
Quercetum), na hranách skal reliktní bory a teplomilné doubravy (ze svazu Quercion petraeae).

2.9. ÚSES, STO:
1.23 Jevišovický bioregion
sosiekoregion 2.23 Jevišovická pahorkatina

2.10. Zemědělský výrobní typ: řepařsko - ječný
do 350 m n.m. (Dubina habrová, Querceto
carpinetum)

3. Stručný přehled o historickém vývoji areálu.
Zámek
byl vybudován na místě někdejší tvrze majitele panství, přestavěné na renesanční zámek, jehož podstata se dochovala dodnes.

1234
doložena existence tvrze (majitelé Jan a Matouš z Višňového)
Polovina 16.století
původní tvrz je přebudována Zahrádeckými ze Zahrádek na renesanční zámek a lze předpokládat, že zámecký park byl založen v této době.
1786 -
zámek byl rozšířen za Jana Pavla svobodného pána z Buolu (dolnorakouský vládní rada)
1796 -
zámek dostává pozdně barokní podobu (za hraběte Rudolfa Taaffla)
Barokní zahrada se tehdy nacházela při severním a východním průčelí zámku,v rovinatém terénu, kde byl zřízen rozsáhlý pravidelný parter s rondely stromů a se stříhanými alejemi. Výměra parku tehdy činila 10,5 ha.

1800 -
byla zahájena parková úprava v romantické skalnaté rokli s protékajícím potokem. Původní (barokní) lipová alej, vrcholící vyhlídkovým rondelem v ose aleje, byla doplněna volně vedenými cestami podél potoka ve strmém svahu rokle (úžlabinou nebo vyhlídkovou strání) a vybavena mosty, vodopády, grottami a solitérními stromy na pahorcích. Před rokem 1825 zde tak vznikl pozoruhodný romantický přírodní park.
1830
park byl rozšířen do prostoru ovocné zahrady na západní straně zániku a na úzký pás na jihu tj. na dnešní výměru. Vznikl zde přírodně krajinářský pak (,‚park v anglickém stylu“) s celou řadou cenných dřevin.
1831
zámek přestavěn do dnešní podoby
1836
višňovský zámek přechází do vlastnictví hrabat Spiegel-Diesenbergů, kteří upravují zámek i park do klasicistní podoby, podle tehdejší módy (zvláště poslední z nich Mana Ferdinand Spiegel-Diesenberg). V této době byly v parku umístěny kamenné vázy, na svahu vystavěna jeskyňka z vápence, zvaná Lurdská kaple, zřízena půlkruhová zídka s výklenkem pro sochu světce a busta hraběte Kolovrata na sloupovitém podstavci
dřeviny sloužily jako kulisa pro tyto artefakty. Typické bylo také zátiší vytvořené pod přistavěným balkonem kryté vistárií a pergoly s růžemi. Rovněž fasády budovy zámku byly porostlé přísavníkem (loubincem) do výše prvního patra.
Polovina 19.století
vzniká přírodně krajinářský park s mnoha exotickými dřevinami. Park a zámek jsou vyzdobeny sochami antických bohů Hermea, Persea, Venuše (dnes torzo) ajiné.
1888
zakoupil hrabě Ferdinand Spiegel (u firmy Heindl za 125 zlatých) sochu Panny Marie Lurdské, která byla instalována v parku do pro ni upravené jeskyně a vysvěcena. V roce 2008 uplyne 120 let od této události
Kolem roku 1895
se ještě uskutečnily menší změny v parku (zahradník A.Kořínek)
Počátek 20.století
byla vysazena řada exotických dřevin aniž by došlo k narušení původní kompozice. Některé dnes patří k unikátním exemplářům svého druhu na jižní Moravě.
1942
z bývalé sýpky je zřízen mrazírenský závod, který se nachází za jižní zdí parku za Felixe Spiegel-Diesenberga (po válce znovu uveden do provozu v roce 1946 jako konzervárna Fruta Miroslav, 1949 byla mrazírna značně zmodernizována, 1982 rekonstrukce závodu)
1945
zámek s parkem přešel do vlastnictví státu
1946
byl přidělen III. řádu sester sv.Františka, které v zámku zřizují domov pro důchodce. Přestavba znamenala vybudování vodovodu, ústředního topení, úpravu sociálního zařízení a výměnu některých oken. Do loubí kolem nádvoří byla okna zazděna, čímž vznikla uzavřená chodba.
1948-1949
uskutečněna nákladná regulace potoka (více než 5
milionů Kč)
1949
zámecký park v této době: „400 let starý park opět ožije, je vněm mnoho pískovcových soch, umělá jezírka, bazény a okouzlující Lurdská jeskyně. Na rychlé opravě má zájem i rezort ministerstva i národní výbor v Brně“.
15.8.1951
v budově zámku zřízen dětský domov
1968
proběhla velká rekonstrukce celého zámku a obnova fasád v původní podobě, jak byla nalezena pod třemi omítkami. Jedná se o fasádu z pozdně renesančního slohu z konce 16. století.
1.9.1969
v zámku byla otevřena základní devítiletá škola s dětským domovem
1973
dětský domov je zrušen a nahrazen dětským výchovným ústavem
1983
Studie rekonstrukce parku (Ing.arch. Vlastimil Kutěj, Ing. Jaroslav Šubr)
1986
dětský výchovný ústav změněn na výchovný ústav pro mládež


4. Současný stav biotických prvků parku a doporučení pro obnovu.
Dnešní stav jednoho z nejvýznamnějších parků okresu Znojmo je velmi špatný a jeho větší část není prakticky udržována, jedná se zvláště o romanticko-krajinářskou část v údolí potoka a vzdálenější části na jižní a jihovýchodní straně.
V prostoru původního barokního parteru východně od zámku je v současné době „orná půda“ (brambory, řepa) a při jejím obdělávání velkou mechanizací dochází k poškozování okrajových porostů stromů a keřů vč. význačných solitér: Sophora japonica, Taxus baccata a další. Náznaková obnova parteru a okolí zámku, navržená v letech 1983-1984 (ing.Jaroslav Subr, ing.arch.Vlastimil Kutěj) bohužel nebyla realizována!
Stav porostů dřevin a travnatých ploch je nevyhovující a silně poznamenaný nedostatečnou údržbou, řezáním větví jehličnatých stromů pro vazačské práce a další mechanické poškozování a škody po vichřicích (vývraty, rozlámané koruny stromů, olámané větve a p.). Součástí většiny zapojených stromových porostů a skupin stromů a keřů jsou náletové porosty dřevin, které je ohrožují.
Podél trasy nově vybudované kanalizace, šikmo svahem jižně a jihovýchodně v trase „nové cesty“ usychají vzrostlé stromy (lípy, duby, břízy a další), vinou poškození kořenů při stavbě, ale hlavně „drenáží“ štěrkovým zásypem kanalizační stoky. Nutné posouzení nezávislým znalcem a hlavně provedení nápravných opatření!

4.1. Aktuální stav porostů dřevin, jednotlivých stromů i porostů stromů a keřů.
Bude zjištěn v současné době probíhajícím průzkumem v terénu a zaznamenán do map zaměření současného stavu v měřítku l Hodnocení bude provedeno modifikovanou metodikou podle prof.J.Machovce v pětibodové stupnici. Výsledky průzkumů se znázorní na výkresech „Inventarizace a hodnocení dřevin“ a v tabulkách.
Bonita stromů je označena takto:
1. bonita nejhodnotnější dřeviny
2. bonita velmi hodnotné dřeviny (dřeviny nadprůměrné hodnoty)
3. bonita dřeviny průměrné hodnoty
4. bonita dřeviny podprůměrné hodnoty
5. bonita dřeviny nevyhovující (suché, nemocné, havarijní)


4.2.
Bylinné patro.
Díky různorodosti stanovišt‘ v parku, od osluněných travnatých formací na různě vlhkém podloží „parkových luk“ (na terase u zámku) po prostor různě zastíněných ploch u dnešního hřiště na SZ straně parku i na ploše dříve užitkové zahrady (event. štěpnice a stromovky na JV straně) je bylinné patro druhově poměrně bohaté. Jeho druhové složení bude stanoveno samostatným botanickým průzkumem.
Také na jeho současném stavu se nepříznivě podepsala nesystematická a v některých partiích parku úplně chyběj ící údržba „travnatých“ a bylinných ploch. Nejmarkantněji se to projevuje v údolí potoka na jižní straně parku a v zapojených dřevinných formacích, zvláště na jižní a JV straně parku, hlavně v „lužní poloze“ kolem potoka a na místě původního rybníka.
Viditelně lepší je stav bylinného patra v „lesíku“ na východní, dolní straně parku (pod svahem s libanonským cedrem), kde byla v poslední době zahájena systematická obnova.
O poznání lepší jsou udržované travnaté plochy před zámkem, na místě původního parteru a v západní části parku (v okolí sportovních hřišt‘
mimo plochu dlouhodobé nepovolené skládky škváry a stavební suti !). Také dvě louky (pastviny) na jižní straně parku (nad údolím potoka), dnes užívané na pastvu a výcvik koni jsou v přijatelném stavu a způsob dnešního využití je přiměřený.
Naopak hrubě nevhodné je „polní“ hospodářství a zahrádky na hlavní louce „před ovčínem, mezi zámkem a cedrem a také poškozování stromů a keřů při jejich obdělávání.

5. Současný stav abiotických prvků
parku a doporučení pro obnovu.
5.1. Cesty a zpevněné plochy.
Současný stav cestní sítě je výsledkem postupných úprav parku v průběhu 19. a 20.století, hlavní cesty po zjednodušení a novodobých úpravách po roce 1950. Postupný vývoj lze dokumentovat na mapách stabilního katastru (cca 1825) a na pozdějších katastrálních mapách, které parkové cesty většinou přebírají.
Hlavní cesty k zámku z náměstí, vstupní cesta před zámkem a boční cesta k dlážděné terase na zadní straně a cesta směrem k hospodářským objektům (původní ovčín) jsou asfaltové. Zámecké nádvoří je dlážděno kamennými deskami na spáru (realizace po roce
1985), zahradní terasa na jižní aj ihozápadní straně je z části vydlážděna pískovcovou dlažbou (původní), z části zalita betonem, stejně jako nástupní plocha u hlavního vstupu do zámku. Sikmá cesta k čerpací stanici (strojovna vodárny) na JZ straně je z betonových silničních panelů.
Většina ostatních
parkových cest
má mlatovou parkovou úpravu, často zarůstající travou a plevely, cesty nejsou udržované a většinou ani užívané. Největší problém přinesla „nová cesta“ na linii kanalizace (obecní kanalizace, hlavní stoka 2006) spolu s vlastní stavbou kanalizace odvodnila dlouhodobě fixovaný svah pod zámkem směrem k potoku. (viz bod 4.).
Současný stav sítě cest a jejich povrchů viz, zaměření parku z roku 2007 (ing. Jaroslav Krejčí, Znojmo).
Zpevněné plochy:
kromě již popsaných cest a dlážděných ploch jsou v parku plochy sportovních hřišt‘ a zařízení na SZ od zámku, zřízené z části na bývalých tenisových kurtech hraběcí rodiny (dnes mlatové, pískované) před rokem 1985. V té době byly také odstraněny původní ohraničující pergoly na kamenných sloupech, část sloupů a kamenných prvků je „uloženo“ na skládce spolu se škvárou z kotelny na jižní straně plochy.
Kolem nového bazénu (koupaliště) jižně od zámku je nová dlážděná plocha (betonová dlažba) nepříliš udržovaná.

 

5.2. Vodní prvky.
Parkem protéká bezejmenný potok, pramenící asi 300 m nad vesnicí (v trati Sádek) s různě upravenými (nebo dnes již zdevastovanými břehy). Do parku vtéká na severní straně, pod kamenným mostem za kočárovnou a vytéká na jižní straně do zemědělské lužní krajiny. Potok ústí u Trstěnic do říčky Skaličky. Jeho celková délka na území parku je 660 m (mezi km
3,375 2,7 15), původně byl na něm protáhlý rybník (viz foto 1943) cca 110 m dlouhý
zbytky jeho hráze jsou zachovány (viz foto). Na obnovu rybníka je zpracován projekt (firma Agroprojekt PSD).
Rybník: délka navrženého (na místě původního) rybníka max. 114,6 m, šířky 7,4 13,3 m
, maximální hladina 313,6 m n.m., normální výška hladiny 313,5 m n.m., plocha hladiny 1100— 1150 m2, objem vody 1 800—2 000 m3.
Původní vodní prvky (fontána a bazény se sochami), doložené na starých fotografiích se nezachovaly.
Na místě jednoho bazénu se sochou, na louce u potoka jižně od zámku se nachází nový bazén (koupaliště), délka 16 rn, šířka 8 (4) rn, laminátový prefabrikát, světle modré barvy, umístěný v dlážděné ploše (viz bod 5.1.).
Bazén se svým tvarem ani provedením nehodí do prostředí zámeckého parku.

5.3. Oplocení a brány.
I oplocení parku doznalo v druhé polovině 20. století ‚mnoho změn. Nejstarší část, kamenná nebo cihlová zed‘ se zachovala na straně k obci (na severní a z části na východní straně) a směrem k zemědělské půdě na západní straně za Mrazírnami (viz foto). Ve směru k návsi (na východní straně) byla koncem 19. nebo začátkem 20.století nahrazena litinovými mřížemi na kamenné podezdívce a tomu odpovídajícími branami u „kočárovny“, proti hlavnímu vstupu do zámku a u „ovčína“. Zbývající linie odstraněných (či devastovaných částech zdí) nahradilo novodobé oplocení případně mříže a brány.

5.4. Venkovní (parkové) osvětlení.
Je zřízeno pouze u hlavní vstupní cesty z návsi a u vstupní fasády zámku (novodobé litinové kopie). Ostatní parkové cesty nejsou osvětleny.

5.5. Parkový mobiliář.
Park není vybaven parkovým mobiliářem, jen u hlavní cesty z návsi jsou dvě dřevěné lavice z půlkuláčů (jeden s dřevěnou stříškou) a jeden dřevěný odpadkový koš. Svým charakterem nehodící se do prostředí zámeckého parku. Původní pískovcové lavice (viz foto z roku 1945 a 1955)
se nezachovaly.
Sportovní hřiště pod zámkem je vybaveno na házenou (ocelové branky), košíkovou (koše na ocelových stožárech), volejbal (nohejbal) ocelové sloupky na síť a fotbálek (ocelové branky). Hřiště slouží pro potřeby uživatele zámku.

5.6. Drobná architektura a výtvarná díla.
Mosty a mostky: kromě lávky na hrázi rybníka byly přes potok ještě dva klenuté, kamenné mosty (viz foto z roku 1952 a 1957), nejsou zachovány, jen zbytky na skalní straně.
Dnešní most u přechodu do jižní části parku (u fragmentu busty hraběte Kolowrata) je novodobý (beton, ocelové zábradlí) a nevzhledný.
Skleník (spíše
oranžérie),
který byl původně součástí hospodářského dvora na východní straně, u „ovčína“ se nezachoval (viz foto z roku 1943).
Lurdská jeskyně s kamenným schodištěm na svahu nad dolní parkovou cestou podél potoka (jižně od zámku) byla vystavěna a vysvěcena v roce 1888 (viz foto z roku 1949 —ještě v původním stavu, z roku 2008
dnešní torzo bez sochy a mříže). Dlážděné odpočívadlo (přírodní „kaple“) s kamennými lavicemi a balustrádou nejsou zachovány ! Zadní část jeskyně je nešetrně a neodborně „opravena“ betonem.
Kamenný výklenek
v opěrné zdi u dalšího, většího odpočívadla (,‚kaple“), dnes bez sošky, dlážděné plochy a původních kamenných lavic! (viz foto 2008).
Na hraně svahu nad údolím potoka a nad zmíněnou opěrnou zdí s výklenkem bývaly dva
dřevěné altány.
Jeden v ose původního parteru (viz foto z roku 1930), další vystavěn na okraji svahu, s vyhlídkou na rybník a údolí potoka kjihu. Nejsou zachovány, jejich přesná podoba by musela být doložena „archeologicky“ (foto reprodukce pohlednice).
Bazén s fontánou a sochou ženy (Venuše ?) před hlavním vchodem do zámku (viz foto z roku 1947), na fotografii z roku 1955 již není (!)
se nezachoval.
Bazén se sochou sfingy, na louce u potoka, na jeho místě je zřízen dnešní bazén (koupaliště, viz bod 5.2.).
Původní stav zachycen na fotografiích z roku 1955
Socha Panny Marie Lurdské
byla zakoupena u firmy Heindl ve Vídni v roce 1888 (hrabě Ferdinand Spiegel) a umístěna v pro ni vystavěné jeskyni (viz výše). Dne s je uložena v zámku.
Socha (spíše soška) světce v kamenném výklenku v půlkruhové opěrné zdi
uváděna v roce 1836, dokumentace nezjištěna.
Dvě sochy antických bohů Hermea
a Persea před zámkem, jsou uváděny v polovině 19.století. Dokumentovány fotografiemi z roku 1945 a 1948 a fotografiemi ze současnosti (2008). Sochy nejsou v dobrém stavu, zasloužily by si zrestaurovat!
Socha Venuše, třetí ze soch antických bohů z poloviny 1 9.století, později uváděná jako torzo, se nezachovala aj ej í dnešní stav je neznámý.                      Busta hraběte Kolowrata na kamenném sloupu (bílý mramor)
uváděná také
v soupise z roku 1836. Její torzo stojí v zadní, krajinářské části parku, za potokem na pravém břehu, v zatáčce cesty na dolní straně svahu. Dnes je bez hlavy (ta je údajně uložena v zámku), nutno ověřit! (fotografie torza z roku 2008).
Socha
kozy s kůzletem (dokumentována na fotografiích z roku 1945) byla osazena před zámkem pod jírovci
před alejí. Nezachovala se, uložení neznámé. 

5.7. Hospodářské objekty, Mrazírna.
Na jihozápadním okraji parku, na nejvyšší „terase“ nad potokem býval hospodářský dvůr, který je doložený na všech známých mapách: 1 .vojenské mapování Moravy (Josefské) z let 1761-1771, 2.vojenské mapování (Františkovo) z let 1836-1840 i na Mapě stabilního katastru (1836-1840, v měřítku 1:2 880). Do vlastního prostoru parku byl vysunut jeden hospodářský objekt (sýpka), protáhlý obdélník o půdorysu 33 x 4 m.
V roce 1942 z bývalé sýpky zřízen mrazírenský závod,
po válce v roce 1946 obnoven jako konzervárna Fruta Miroslav. Poslední, největší rozšíření závodu v letech 1972-1978 definitivně zabralo z parku cca 13 800 m2 (mezi oplocením na hranici parku a hranou potočního údolí, ukončenou vysokou opěrnou a ohradní zdí s ocelovým oplocením. Tím byla tato část „odříznuta“ od zbytku parku a znemožněn i průchod nebo průjezd.
Dnešní stav: Mrazírny byly zrušeny a výroba zastavena. Část hospodářských objektů a asfaltových dvorů je užívána jinými firmami (především jako sklady), území ale zůstává pro veřejnost i pro parkový provoz nepřístupné ! V uzavřeném areálu se zachovalo několik význačných vzrostlých stromů z původního parku (např. skupina krásných černých borovic), ty je třeba ošetřit, chránit a upravit jim stanovištní podmínky. Především zvětšit „zelené“ plochy v asfaltu!
Celková zastavěná plocha vč. asfaltových dvorů činí 22 108 rn2, tedy 2,2 ha!
Na severní straně u mostu přes potok s komunikací, v místě bývalé kočárovny se nachází tzv. technické zázemí správy zámku, tvořené rámovým oplocením s plechovou stříškou (přístřešek pro kola apod.).
Na JZ straně u zámku je rovněž oplocená vodárna se studnou (podzemní nádrží) spojená lávkou a betonovým schodištěm s areálem bývalých mrazíren.

 ZÁMECKÝ PARK VE VIŠŇOVÉM
PAMÁTKOVÝ ZÁMĚR OBNOVY
Atelier zahradní a krajinářské architektury
Ing. Jaroslav Subr
Ing. Renata Lanková-Subrová
2008

6. Navrhované řešení

6.1. Filozofie návrhu
Při prováděných průzkumech současného stavu parku a jeho jednotlivých prostorových a funkčních částí byly současně sledovány dochované stopy historického vývoje parku a posuzován potenciál biologických prvků parku, Z těchto poznatků byl stanoven základní obnovný cíl: Park ponechat a dále restaurovat jako přírodně-krajinářský a postupně posilovat podobu klasického anglického krajinářského parku „brownovského“ typu s respektováním a zapojením zachovaných formálních prvků barokního a klasicistního období (aleje a klasicistní osnova větší části okolí zámku s doloženým a z části dochovaným výtvarným doprovodem) a dalších stop jeho historické proměny zvláště z druhé poloviny 1 9.století.

6.2. Vymezení řešeného území a jeho členění
Návrh památkového záměru obnovy parku řeší celé území, které dnes tvoří vlastní park a přiléhající hospodářské plochy na východní straně až po oplocení (viz bod ...)‚ tedy vč. údolí potoka, ale bez území bývalých Mrazíren.

7. Charakteristika řešení jednotlivých částí parku
Park byl zakládán postupně spolu s vývojem zámku a hospodářských objektů, podle dobových zvyklostí, architektonických slohů a zájmu vlastníků. Z poměrně malé plochy na zámeckých terasách až po dnešní, celou výměru téměř 15,24 ha vč. romantického skalnatého údolí potoka a svažitých partií parkového lesa.
Následující charakteristiky stručně shrnují vývoj jednotlivých částí, jejich současný stav a hlavní zásady návrhu památkové obnovy.

7.1. Zámecká terasa s parterem (na severní a východní straně zámku)
Je nejstarší část zámeckého parku, doložená na nejstarších mapách, v celém rozsahu na stabilním katastru z počátku 19.století, kde je zachycen starší, klasicistní stav. Pozdější úpravy z 19. a začátku 20.století přinesly romantické doplňky: bazén s plastikou, sochy kozy s kůzlaty a květinové záhony podle dobové módy a další.
Navrhované řešení se pokouší o „návrat“ zjednodušeného klasicistního parteru se stříhanými živými plůtky a stěnami s nikami pro zrestaurované plastiky, se stříhanými koulemi a kužely a vodním prvkem
bazénem s vodotryskem v kompozičním „centru“ stylizovaného parteru. Návrh předpokládá obnovu některých alejí, vymezujících prostor parteru směrem do náměstí a na hraně terasy do údolí potoka.

7.2. Západní hospodářská terasa
Uvedená plocha není na historických mapách pojednána, jen stabilní katastr zde zachycuje cestu a hospodářské objekty zřejmě konírny a kočárovna v ovocné zahradě. Mnohem později zde byla zřízena sportovní zařízení (tenisový kurt apod.) a vymezující pergoly na kamenných sloupech a dobové květinové záhony (asi konec 19. nebo začátek 20.století). Dnešní úprava s hřišti a sportovišti pochází z doby po roce 1983 (inspirováno architektonickou studií, ing.J. Subr, arch.V.Kutěj, 1983).
Navrhujeme dnešní hřiště ponechat, případně citlivě upravit. Pokud v budoucnu dostane zámek jiné využití, bude tato plocha „rezervou“ pro jeho „hospodářské“ nebo jiné využití. Na svahu směrem k zámku je třeba obohatit výsadby kvetoucích keřů případně trvalek, v ostatních partiích, zvláště u oplocenJ doplnit výsadby dřevin.

7.3. Před ovčínem
Ani tato plocha není na starých mapách I.vojenského mapování (Josefské, 1768) blíže specifikována, na mapě II.vojenského mapování (Františkovo, 1830) se horní, rovná část zmíněné plochy jeví jako ohraničená (oplocená) pastvina s malou oplocenou zahrádkou na jižní straně. Stejný stav podrobněji ukazuje mapa stabilního katastru z doby 1825-1830, zbytek plochy terasy byl již převeden na krajinářský park a užitkovou zahradu s pravoúhle se křížícími cestami. V polovině 19.století větší část území změněna na krajinářský park s mnoha exotickými stromy a s velkou loukou v horní centrální poloze.
Tato poslední vývojová fáze by měla být základem velkorysého krajinářského řešení
s centrální loukou, jako hlavním průhledem z obnoveného altánu na hranici parteru směrem k mimořádnému exempláři cedru libanonského. Zapojené stromové porosty a skupiny budou upravovány jako již dnes modelovaný lesík na severovýchodní straně. Navrhované řešení předpokládá odstranění všech „soukromých“ (či kolektivních) zahrádek a políček, které zde nejsou povoleny NPU v Brně.

7.4. Potoční údolí
Údolí potoka zaznamenávají všechny staré mapy. I.vojenské mapování ukazuje celou trasu potoka přes park, jeho „začátek“ v rybníčku na návsi, západní a jihozápadní úbočí (budoucí romantickou skalnatou rokli) a dolní, meandrující potok v lužní krajině, rybník ve střední části chybí.
II.vojenské mapování je v detailech ještě méně podrobné, rybník nezaznamenává také.
Stabilní katastr je díky svému měřítku a účelu podrobnější, zachycuje i cestní síť krajinářského pojetí této části parku s vyhlídkovými rondely. Pod zámeckým parterem zachycuje „stopu“ rovnoběžné, zřejmě klasicistní aleje na pravém břehu. Ani zde není zaznamenán rybník.
Konečnou romanticko-krajinářskou podobu dostává tato část parku až po roce 1836 (za nových vlastníků, hrabat Spiegel-Diesenbergů), včetně vodní nádrže se sfingou, Lurdskou jeskyní (1888) a dalších architektonických a výtvarných prvků (viz bod 3.).
V letech 1948-1949 byla uskutečněna regulace potoka, při které byly asi odstraněny kamenné klenuté mostky (a snad i rybník, doložený na fotografii z roku 1943). Na místě bazénu se sfingou byl zřízen v nedávné době nový bazén (koupaliště Výchovného ústavu), viz bod 5.2.
Dalšími nevratnými zásahy bylo rozšíření závodu Mrazíren až po dříve skalnatou
hranu romantického údolí s výraznou (a viditelnou) betonovou opěrnou a ohradní zdí
s oplocením, která znemožnila průchod do této bývalé části parku a jeho propojení do další jeho části (blíže bod 5.7.). Na jihozápadní straně pod zámkem byla zřízena oplocená vodárna s podzemní nádrží a betonové schodiště do bývalých Mrazíren (uzavřeno).
Navrhované řešení památkové obnovy tohoto úseku parku bude nejnáročnější a dlouhodobé. Mělo by postupně odstranit všechny novodobé a nepotřebné úpravy, citlivěji začlenit a rekonstruovat ty potřebné (např. umístit pod úroveň terénu), provést vyčištění potoka a jeho novou modelaci, obnovit rybník (podle již zpracovaného projektu, viz bod 
5.2.), doplnit (obnovit) sít‘ parkových cest kolem rybníka i potoka s potřebnými mosty a lávkami. Původní klenuté kamenné mosty nebudou v této fázi obnovovány, jejich zbytky budou zakonzervovány jako „stopa historie“ (a pro budoucnost). Celá plocha, vč. skalnatých a svažitých částí musí být dlouhodobě zahradnicky ošetřována: odstranění náletových dřevin a buřeně, modelace ponechaných a dosázení nových stromů, keřů a později i přírodě blízkých trvalek a pobřežních i vodních rostlin apod. Na vhodných a potřebných plochách bude založen trávník.
Bude snaha vyhledat bývalá výtvarná díla (event. stavební články) a případně je osadit (nebo lépe jejich repliky) na původní místa jako doplňky celé kompozice.

7.5. Jižní lesopark
Na nejstarších mapách je tato část vyznačena jako les s pastvinami, na mapě II.voj enského mapování v dnešním plošném rozsahu, což dokládá i mapa stabilního katastru. Lesopark byl přístupný ze západní (horní) strany kolem hospodářského objektu (stodoly) a na opačné východní (dolní) straně mostem přes potok (později po hrázi rybníka) cestou šikmo svahem. V její zatáčce byla po roce 1836 umístěna jako dominanta mramorová busta hraběte Kolowrata (dnes torzo, viz bod 5.6.).
V současné době je tato část parku v relativně dobrém stavu, lesní partie vyžadují pěstební opatření, obě louky (pastviny) slouží chovu koní, využití tedy odpovídající. Vzhledem k výstavbě již zmíněné mrazírny je západní, nejvyšší část uzavřena a park je před oplocením zpřístupněn hospodářskou bránou na sousední polní cestu.
Náš návrh předpokládá pouze dílčí opatření: pěstební opatření v lesních partiích, rozvolnění části lesního okraje event. dosadbu solitérních stromů, otevření průhledů do porostů i do dolních partií parku, sečení luk event. pastvu. Cesty v těchto částech mohou být travnaté, častěji sečené a přizpůsobené budoucímu využití.

 

 

7.6. Užitkové zahrady
Také historický vývoj této nejnižší části území parku je obdobný jako u Jižního lesoparku. Jen mapa stabilního katastru podrobněji pojednává jednotlivé plochy a odlišuje „les“ event. sady od ploch již z části přeměněných v krajinářský park a systém cest, jako kombinaci pravoúhlé sítě a volně modelovaných romantických cest a pěšin, oddělujících a zpřístupňujících jednotlivé funkční plochy: „les“, pastviny (louky), ovocné sady a vinice, zeleninovou zahradu. Podél meandrujícího potoka byly zachovány relativně přirozené pobřežní porosty dřevina a bylin.
I v tomto území předpokládá návrh pouze menší úpravy v síti cest a využívání jednotlivých ploch (pozemků) převážně pro užitkové zahrady, se zachováním krajinářsky upravených pohledových hran rozvolněných „lesních porostů“ a okolí potoka.

8. Návrh sortimentu dřevin pro obnovu parku
Vzhledem k tornu, že není dokončena aktuální inventarizace a bonitace stávajících dřevin (zpracovává Atelier ing.J.Krejčího) uvádíme v této kapitole jen výsledky vlastních průzkumů z literatury a provedených v terénu. Upravený a projednaný návrh sortimentu bude přiložen jako samostatná příloha. 
V parku se nachází řada stromů význačných svou velikostí a stářím (i krásou a malebností) o průměru kmene na pařezu nad 100 cm:
Cedrus libani
u nás unikátní strom!
Abies cephalonica
Abies nordmaimiana
Abies concolor
Ginkgo biloba
Fagus sylvatica ATROPUNICEA
Tilia tomentosa
Sophora japonica
jeden z nejhezčích exemplářů tohoto druhu na jižní Moravě (KRIZ a kol., 1978)
Quercus robur
Gymnocladus dioicus
Další význačné stromy mimořádné velikosti:
Acer tataricum
Castanea sativa
Gleditsia triacanthos
Gleditsia triacanthos INERMIS
Koelreuteria paniculata
Catalpa bignonioides
Ulmus glabra EXONIENSIS
Fraxinus excelsior PENDULA
Taxus baccata ADPRESSA
Acer pseudoplatanus AUREO-VARIEGATUM
Quercus robur CONCORDIE
Aesculus octandra 
Stromové patro: Současný stav stromů a keřů, je negativně poznamenán dlouhodobou absencí údržby. Dále při obdělávání pole na parteru dochází ke značnému poškozování velkou mechanizací především okrajových porostů vč. významných solitér (Sophora japonica, Taxus baccata a další) ! Rezání větví jehličnatých stromů pro vazačské práce a další mechanická poškozování a škody po vichřicích (vývraty, rozlámané koruny stromů, olámané větve) svědčí o dlouhodobém nezájmu a vandalství mimo jiné i z řad uživatelů zámku ! Některé stromy usychají rovněž v důsledku nevhodné drenáže nové kanalizační stoky. Součástí většiny zapojených stromových porostů jsou náletové dřeviny, které je poškozují.
Bohužel ztrátu význanmých dřevin způsobují rovněž choroby, škůdci a klimatické vlivy (sucho, záplavy, vichřice), které lze jen stěží ovlivnit.                                       
Keřové patro: Keřové patro je také ve špatném stavu, ze stejných důvodů jako patro stromové. Náletové a silně odnožující keře se zde nekontrolovatelně šíří

9. Navrh etapizace obnovných prací
V současné době probíhá I.etapa obnovných prací, kterou provádí obyvatelé Ústavu. Práce na obnově by podle našeho názoru měla plynule pokračovat obnovou stávajících porostů dřevin (zdravotní a pěstební probírky, ošetřování starých významných stromů a další navržená opatření), podle rozpracované dokumentace: Obnova zámeckého parku ve Višňovém, 2007 (ing.Jaroslav Krejčí).
I.etapa by pokračovala obnovou rybníka a dalších navržených vodohospodářských úprav (podle zpracovaného projektu Agroprojektu PSD Brno, 2004).
Další etapizace až po schválení studie obnovy a vyčíslení nákladů.

10. Závěr
Zámecký park ve Višňovém je nejvýznamnější a největší park na okrese Znojmo. Je evidován jako kulturní památka ve smyslu zákona č.20/l 987 Sb. a je zapsán v Ustředním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem 6887. Je významnou památkou zabradního umění jak svou barokněklasicistní zahradou na zámecké terase, tak pozdější romanticko krajinářskou přestavbou zbytku parku, zvláště údolím potoka s rybníkem z 19.století.
Veškeré úpravy v parku musí být proto konzultovány a projednávány s NPU v Brně.

LITERATURA:
Culek, M. (1996) : Biogeografické členění České republiky, Praha, Enigma, 1996, 347 s., ISBN
80-85368-80-3.
Haňák, V. (1913) : Vlastivěda moravská, Moravsko-Krumlovský okres, Moravská akciová knihtiskárna Brno, 1913, 366 s.
Hieke, K.
(1985) : Moravské zámecké parky a jejich dřeviny, SZN Praha, 1985, 307 s., publikace č:387707-107-85.
Kříž, Z., Riedl, D., Sedlák, J. a kol. (1978) : Významné parky Jihomoravského kraje, nakladatelství Blok, 1978, 624 s., 47-027-78.
Lanková-Šubrová, R. (2008) : Zámecký park ve Višňovém jako jedna z nejvýznamnějších
součásti kulturní krajiny Znojemska. In: Acta Pruhoniciana 90, 2008, Výzkumný ústav Silva
Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice 2008, str. 11-17, ISBN 978-80-
85116-64-9.
Pacáková
Hošťálková, B. a kol.(Petrů J., Riedl D., Svoboda A.M.) (1999) : Zahrady a parky v Cechách, na Moravě a ve Slezsku, Libri Praha, 1999, 522 s., ISBN 80-85983-55-9.
Svoboda, I. (2004) : Studie rozvoje turistiky v mikroregionu MORAVIA se zaměřením na dobudování potřebné infrastruktury, Stavoprojekt 2000 s.r.o., studie, 2004, 29 s. + přílohy.                                                                                                            
Šubr, J. a kol. (1987) : Generel památek zahradní architektury Jihomoravského kraje, VŠÚOZ
Průhonice PS Brno, 1987, 89 s.
Subr, J., Subrová-Lanková, R. (2008) : Višňové
SHP a památkový záměr (studie), 2008, 32 5.
Kronika městečka Višňové (starší, do roku 1933, celkem 285 s.)
Nová kronika městečka Višňové (od roku 1934), výpisky Občanského sdružení pro obnovu zámeckého parku, kulturních, folklórních a historických památek.
Občanské sdružení pro obnovu zámeckého parku, kulturních, folklórních a historických
památek (ICO: 27048136):
- Požadavek na obnovu parku, 13.3.2007. 2 s.
- Anketa „Strom roku“, 2007

MAPOVÉ A OBRAZOVÉ PŘÍLOHY
Mapy a plány:
1.
vojenské mapování (Josefské, 1768)
2. vojenské mapování (Františkovo, 1834)
Mapa Stabilního katastru 1825
Architektonická studie rekonstrukce zámeckého parku, 1983 (ing.J. Šubr, ing.arch.V.Kutěj)
Oprava a odbahnění rybníka v zámeckém parku ve Višňovém, 2004 (Agroprojekt PSD, Brno)
Mapa se zaměřenými stromy, 2007
Obnova zámeckého parku ve Višňovém, 2007 (ing.J.Krejčí)
Studie obnovy celého parku, Skica 1:1000, 2008 (ing. J.Subrt, Ing.R.Lanková-Subrová,
součást Památkového záměru obnovy parku).
Historická fotodokumentace:
Ortofoto zámeckého areálu z roku 1938
Jezírko (bazén) před hlavním vstupem do zámku se sochou (fontánou) z roku 1947
Pergoly na pískovcových sloupech u tenisového kurtu pod zámkem z roku 1948
Cedr libanonský (Cedrus libani) v roce 1953
Lurdská jeskyně se sochou p.Marie z roku 1949
Dolní most přes potok
hráz rybníka (1952)
Ortofoto zámeckého areálu z roku 1953
Cedr libanonský (Cedru libani) v roce 1953
Pohled na zámek, 1930
Bazén se sťingou na louce u potoka, 1955
Ortofoto zámeckého areálu z roku 1990

Fotodokumentace současného stavu:
Letecký snímek zámeckého areálu v roce 2000?
Zámecký parter (2008)
Průčelí zámku (2008)
Nádvoří s cedrem (2008)
„Památný“ cedr na palouku (2008)
Malebná skupina borovic černých v areálu mrazíren (2008)
Zbytky jírovcové aleje (2008)
Hřiště a významné stromy v zámeckém parku (2008)
Zarostlá partie skalnaté rokle s potokem (2008)
Navážky a černé skládky v parku (2008)
Cesta kolem bazénu s usychajícími stromy (2008)
„Opravená“ Lurdská jeskyně (2008)
Zed‘ s výklenkem (2008)
Zcela zpustlé partie parku kolem potoka (2008)
Pobořená hráz zrušeného zámeckého rybníka (2008)
Palouk s cedrem a dalšími významnými stromy (2008)
Orná půda a zahrádky na místě parteru (2008)
Jižní strana parku (2008)
Torzo busty Kolowrata (2008)
Nová kamenná ohradní zed‘ s bránou na konci parku (2008)
Louky na jihu parku (2008)
Prosinec 2008 Ing. Jaroslav Šubr
Ing. Renata Lanková-Subrová

MAPOVÉ A OBRAZOVÉ PŘÍLOHY ZPRÁVY - VÝBĚR
1. vojenské mapování (Josefské, 1768) 20
2. vojenské mapování (Františkovo, 1834) 20
Ortofoto zámeckého areálu z roku 1938 21
Ortofoto zámeckého areálu z roku 1953 21
Ortofoto zámeckého areálu z roku 1990 22
Mapa Stabilního katastru 1825 22
Pohled na zámek v roce 1930 23
Lurdská jeskyně se sochou p.Marie z roku 1949 23
Jezírko (bazén) před hlavním vstupem do zámku se sochou 24
(fontánou) z roku 1947
Pergoly na pískovcových sloupech u tenisového kurtu pod 24
zámkemzroku 1948
Cedr libanonský (Cedrus libani) v roce 1953 25
Dolní most přes potok
hráz rybníka (1952) 26
Bazén se sfingou na louce u potoka, 1955 26
Cedr libanonský (Cedrus libani) v roce 2007 27
Architektonická studie rekonstrukce zámeckého parku, 1983 28
(ing.J. Subr, ing.arch.V.Kutěj)
Perspektiva vstupního prostoru (parteru), 1983 (ing.J. Subr, ing.arch.V.Kutěj) 28
Perspektiva parteru s kašnou, 1983 (ing.J.Subr, ing.arch.V.Kutěj) 29
„Opravená“ Lurdská jeskyně v roce 2008 30
Zed‘ s výklenkem v roce 2008 30
Boční partie za zámkem se sochou antického boha Hermea v roce 2008 31
Torzo busty Kolovata v roce 2008 31
Cesta kolem novodobého bazénu s usychajícími stromy v roce 2008 32
Nová kamenná ohradní zeď na konci parku v roce 2008 32
Studie památkové obnovy zámeckého parku ve Višňovém, 2008 33
(ing.J.Subr, ing.R.Lanková-Subrová)


 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář