ZÁMECKÝ PARK VE VIŠŇOVÉM
ARCHITEKTONICKO-HISTORICKÝ PRŮZKUM
A
PAMÁTKOVÝ ZÁMĚR OBNOVY

Pořizovatel :
Občanské sdružení pro obnovu zámeckého parku, kulturních, folklórních a historických památek
Jednatel: Bohumil Adámek
Višňové 308
671 38 Višňové

Zpracovatel:                                                                                                   Atelier zahradní a krajinářské architektury
Ing. Jaroslav Šubr
Karla Zelenského 133
664 81 Ostrovačice u Brna
Zpracovali: Ing. Jaroslav Šubr
Ing. Renata Lanková-Šubrová
Konzultace: Ing. Dagmar Fetterová (Národní památkový ústav v Brně)

OBSAH PRŮVODNÍ ZPRÁVY:
1. Základní údaje o objektu  
2. Charakteristika území  
3. Stručný přehled o historickém vývoji areálu
4. Současný stav biotických prvků parku a doporučení pro obnovu  
4.1. Aktuální stav porostů dřevin, jednotlivých stromů i porostů stromů a keřů  
4.2. Bylinné patro  
5. Současný stav abiotických prvků parku a doporučení pro obnovu  
5.1. Cesty a zpevněné plochy  
5.2. Vodní prvky  
5.3. Oplocení a brány  
5.4. Venkovní (parkové) osvětlení  
5.5. Parkový mobiliář  
5.6. Drobná architektura a výtvarná díla  
5.7. Hospodářské objekty, Mrazírna  

Památkový záměr obnovy  
6. Navrhované řešení  
6.1. Filozofie návrhu  
6.2. Vymezení řešeného území a jeho členění  
7. Charakteristika řešení jednotlivých částí parku  
7.1. Zámecká terasa s parterem  
7.2. Západní hospodářská terasa  
7.3. Před ovčínem  
7.4. Potoční údolí   -Romantická skalnatá rokle  
                              -Rybník 
                                      -Meandrující potok
7.5. Jižní lesopark  
7.6. Užitkové zahrady  
8. Návrh sortimentu dřevin pro obnovu parku  
9. Návrh etapizace obnovných prací  
10. Závěr  
LITERATURA  
MAPOVÉ A OBRAZOVÉ PŘÍLOHY ZPRÁVY:  
Mapy aplány 
Historická fotodokumentace  
Fotodokumentace současného stavu  
MAPOVÉ A OBRAZOVÉ PŘÍLOHY ZPRÁVY - VÝBĚR

 1. Základní údaje o objektu.
Obec Višňové, okres Znojmo, kraj Jihomoravský
Objekt: Zámecký park ve Višňovém
‚ Park je evidován jako kulturní památka ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. a je zapsán v Ustředním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem rejstříku 6887. Vlastník: Česká republika
Uživatel, správce: Výchovný ústav mládeže Višňové
Katastrální území: Višňové
Celková rozloha chráněného zámeckého parku: 15 ha
Parcelní čísla: Zámecký park ve Višňovém
1       1798m2
3/2         150m2
187        224m2
218        282m2
382/2     388m2
447        106m2
501        229m2
90      11762m2
91       13220m2
92/1    57844m2
93/2    5 333 m2
93/4        166m2
94/1   51 944m2
95/1    7 485 m2
96/2    410m2
112/1     402m2
3970      594m2
Celkem 152337m2

2. Charakteristika území.

2.1. Nadmořskávýška:301 -339mn.m.

2.2. Klimatické podmínky:
klimatická oblast mírně teplá MT1 1 (až teplá T2), v bioregionu se projevuje srážkový stín Českomoravské vrchoviny, který graduje směrem k východu                                                            průměrná roční teplota : kolem 8°C
průměr ročních srážek: 582 (Jevišovice) mm
V bioregionu se projevují častější vlivy mediteránního klimatu přívalovými dešti při častém jihovýchodním proudění. Ríční údolí charakterizují teplotní inverze.

2.3. Reliéf terénu:
se vyznačuje nápadným protikladem poměrně málo členitých plošin a zaříznutých sklaních údolí, park má rovinatou část (parter) a větší část na svazích v údolí potoka.

2.4. Půdní podmínky:
střídají se zde víceméně nasycené kambizemě s hnědozeměmi na spraších až sprašových hlínách, na východním okraji se vyskytují i ostrovy bnědozemních černozemí.

2.5. Hydrologické poměry:
odpovídají terénnímu reliéfu, vlhčí v údolí potoka a sušší v okolí zámku

2.6. Biogeografická poloha:
1.23 Jevišovický bioregion, leží v okrajové pahorkatině Hercynika na západě jižní Moravy (geomorfologický celek Jevišovická pahorkatina). Bioregion je tvořen plošinami na krystalických břidlicích rozřezanými skalnatými údolími. Střídají se zde geologické podklady, které umožňují přítomnost reliktních společenstev. Plošiny jsou jednotvárnější a tvoří je dubohabřiny S Ostrovy acidofilních doubrav.

2.7. Vegetační stupeň: 1. vegetační stupeň — dubový

2.8. Přírodní společenstva:
hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi — Carpinetum) s Ostrovy acidofilních doubrav (Luzulo albidae — Quercetum), na hranách skal reliktní bory a teplomilné doubravy (ze svazu Quercion petraeae).

2.9. ÚSES, STO:
1.23 Jevišovický bioregion
sosiekoregion 2.23 Jevišovická pahorkatina

2.10. Zemědělský výrobní typ: řepařsko - ječný
do 350 m n.m. (Dubina habrová, Querceto — carpinetum)

3. Stručný přehled o historickém vývoji areálu.
Zámek byl vybudován na místě někdejší tvrze majitele panství, přestavěné na renesanční zámek, jehož podstata se dochovala dodnes.
1234 — doložena existence tvrze (majitelé Jan a Matouš z Višňového)
Polovina 16.století — původní tvrz je přebudována Zahrádeckými ze Zahrádek na renesanční zámek a lze předpokládat, že zámecký park byl založen v této době.
1786 - zámek byl rozšířen za Jana Pavla svobodného pána z Buolu (dolnorakouský vládní rada)
1796 - zámek dostává pozdně barokní podobu (za hraběte Rudolfa Taaffla)
Barokní zahrada se tehdy nacházela při severním a východním průčelí zámku,v rovinatém terénu, kde byl zřízen rozsáhlý pravidelný parter s rondely stromů a se stříhanými alejemi. Výměra parku tehdy činila 10,5 ha.
1800 - byla zahájena parková úprava v romantické skalnaté rokli s protékajícím potokem. Původní (barokní) lipová alej, vrcholící vyhlídkovým rondelem v ose aleje, byla doplněna volně vedenými cestami podél potoka ve strmém svahu rokle (úžlabinou nebo vyhlídkovou strání) a vybavena mosty, vodopády, grottami a solitérními stromy na pahorcích. Před rokem 1825 zde tak vznikl pozoruhodný romantický přírodní park.
1830 — park byl rozšířen do prostoru ovocné zahrady na západní straně zániku a na úzký pás na jihu tj. na dnešní výměru. Vznikl zde přírodně krajinářský pak (,‚park v anglickém stylu“) s celou řadou cenných dřevin.
1831 — zámek přestavěn do dnešní podoby
1836 — višňovský zámek přechází do vlastnictví hrabat Spiegel-Diesenbergů, kteří upravují zámek i park do klasicistní podoby, podle tehdejší módy (zvláště poslední z nich Mana Ferdinand Spiegel-Diesenberg). V této době byly v parku umístěny kamenné vázy, na svahu vystavěna jeskyňka z vápence, zvaná Lurdská kaple, zřízena půlkruhová zídka s výklenkem pro sochu světce a busta hraběte Kolovrata na sloupovitém podstavci — dřeviny sloužily jako kulisa pro tyto artefakty. Typické bylo také zátiší vytvořené pod přistavěným balkonem kryté vistárií a pergoly s růžemi. Rovněž fasády budovy zámku byly porostlé přísavníkem (loubincem) do výše prvního patra.
Polovina 19.století — vzniká přírodně krajinářský park s mnoha exotickými dřevinami. Park a zámek jsou vyzdobeny sochami antických bohů Hermea, Persea, Venuše (dnes torzo) ajiné.
1888 — zakoupil hrabě Ferdinand Spiegel (u firmy Heindl za 125 zlatých) sochu Panny Marie Lurdské, která byla instalována v parku do pro ni upravené jeskyně a vysvěcena. V roce 2008 uplyne 120 let od této události
Kolem roku 1895 — se ještě uskutečnily menší změny v parku (zahradník A.Kořínek)
Počátek 20.století — byla vysazena řada exotických dřevin aniž by došlo k narušení původní kompozice. Některé dnes patří k unikátním exemplářům svého druhu na jižní Moravě.
1942 — z bývalé sýpky je zřízen mrazírenský závod, který se nachází za jižní zdí parku za Felixe Spiegel-Diesenberga (po válce znovu uveden do provozu v roce 1946 jako konzervárna Fruta Miroslav, 1949 byla mrazírna značně zmodernizována, 1982 rekonstrukce závodu)
1945 — zámek s parkem přešel do vlastnictví státu
1946 — byl přidělen III. řádu sester sv.Františka, které v zámku zřizují domov pro důchodce. Přestavba znamenala vybudování vodovodu, ústředního topení, úpravu sociálního zařízení a výměnu některých oken. Do loubí kolem nádvoří byla okna zazděna, čímž vznikla uzavřená chodba.
1948-1949 — uskutečněna nákladná regulace potoka (více než 5 milionů Kč)
1949 — zámecký park v této době: „400 let starý park opět ožije, je vněm mnoho pískovcových soch, umělá jezírka, bazény a okouzlující Lurdská jeskyně. Na rychlé opravě má zájem i rezort ministerstva i národní výbor v Brně“.
15.8.1951 — v budově zámku zřízen dětský domov
1968 — proběhla velká rekonstrukce celého zámku a obnova fasád v původní podobě, jak byla nalezena pod třemi omítkami. Jedná se o fasádu z pozdně renesančního slohu z konce 16. století.
1.9.1969 — v zámku byla otevřena základní devítiletá škola s dětským domovem
1973 — dětský domov je zrušen a nahrazen dětským výchovným ústavem
1983 — Studie rekonstrukce parku (Ing.arch. Vlastimil Kutěj, Ing. Jaroslav Šubr)
1986 — dětský výchovný ústav změněn na výchovný ústav pro mládež

4. Současný stav biotických prvků parku a doporučení pro obnovu.
Dnešní stav jednoho z nejvýznamnějších parků okresu Znojmo je velmi špatný a jeho větší část není prakticky udržována, jedná se zvláště o romanticko-krajinářskou část v údolí potoka a vzdálenější části na jižní a jihovýchodní straně.
V prostoru původního barokního parteru východně od zámku je v současné době „orná půda“ (brambory, řepa) a při jejím obdělávání velkou mechanizací dochází k poškozování okrajových porostů stromů a keřů vč. význačných solitér: Sophora japonica, Taxus baccata a další. Náznaková obnova parteru a okolí zámku, navržená v letech 1983-1984 (ing.Jaroslav Subr, ing.arch.Vlastimil Kutěj) bohužel nebyla realizována!
Stav porostů dřevin a travnatých ploch je nevyhovující a silně poznamenaný nedostatečnou údržbou, řezáním větví jehličnatých stromů pro vazačské práce a další mechanické poškozování a škody po vichřicích (vývraty, rozlámané koruny stromů, olámané větve a p.). Součástí většiny zapojených stromových porostů a skupin stromů a keřů jsou náletové porosty dřevin, které je ohrožují.
Podél trasy nově vybudované kanalizace, šikmo svahem jižně a jihovýchodně v trase „nové cesty“ usychají vzrostlé stromy (lípy, duby, břízy a další), vinou poškození kořenů při stavbě, ale hlavně „drenáží“ štěrkovým zásypem kanalizační stoky. Nutné posouzení nezávislým znalcem a hlavně provedení nápravných opatření!

4.1. Aktuální stav porostů dřevin, jednotlivých stromů i porostů stromů a keřů.
Bude zjištěn v současné době probíhajícím průzkumem v terénu a zaznamenán do map zaměření současného stavu v měřítku l Hodnocení bude provedeno modifikovanou metodikou podle prof.J.Machovce v pětibodové stupnici. Výsledky průzkumů se znázorní na výkresech „Inventarizace a hodnocení dřevin“ a v tabulkách.
Bonita stromů je označena takto:
1. bonita nejhodnotnější dřeviny
2. bonita velmi hodnotné dřeviny (dřeviny nadprůměrné hodnoty)
3. bonita dřeviny průměrné hodnoty
4. bonita dřeviny podprůměrné hodnoty
5. bonita dřeviny nevyhovující (suché, nemocné, havarijní)

4.2. Bylinné patro.
Díky různorodosti stanovišt‘ v parku, od osluněných travnatých formací na různě vlhkém podloží „parkových luk“ (na terase u zámku) po prostor různě zastíněných ploch u dnešního hřiště na SZ straně parku i na ploše dříve užitkové zahrady (event. štěpnice a stromovky na JV straně) je bylinné patro druhově poměrně bohaté. Jeho druhové složení bude stanoveno samostatným botanickým průzkumem.
Také na jeho současném stavu se nepříznivě podepsala nesystematická a v některých partiích parku úplně chyběj ící údržba „travnatých“ a bylinných ploch. Nejmarkantněji se to projevuje v údolí potoka na jižní straně parku a v zapojených dřevinných formacích, zvláště na jižní a JV straně parku, hlavně v „lužní poloze“ kolem potoka a na místě původního rybníka.
Viditelně lepší je stav bylinného patra v „lesíku“ na východní, dolní straně parku (pod svahem s libanonským cedrem), kde byla v poslední době zahájena systematická obnova.
O poznání lepší jsou udržované travnaté plochy před zámkem, na místě původního parteru a v západní části parku (v okolí sportovních hřišt‘ — mimo plochu dlouhodobé nepovolené skládky škváry a stavební suti !). Také dvě louky (pastviny) na jižní straně parku (nad údolím potoka), dnes užívané na pastvu a výcvik koni jsou v přijatelném stavu a způsob dnešního využití je přiměřený.
Naopak hrubě nevhodné je „polní“ hospodářství a zahrádky na hlavní louce „před ovčínem, mezi zámkem a cedrem a také poškozování stromů a keřů při jejich obdělávání.

5. Současný stav abiotických prvků parku a doporučení pro obnovu.
5.1. Cesty a zpevněné plochy.
Současný stav cestní sítě je výsledkem postupných úprav parku v průběhu 19. a 20.století, hlavní cesty po zjednodušení a novodobých úpravách po roce 1950. Postupný vývoj lze dokumentovat na mapách stabilního katastru (cca 1825) a na pozdějších katastrálních mapách, které parkové cesty většinou přebírají.
Hlavní cesty k zámku z náměstí, vstupní cesta před zámkem a boční cesta k dlážděné terase na zadní straně a cesta směrem k hospodářským objektům (původní ovčín) jsou asfaltové. Zámecké nádvoří je dlážděno kamennými deskami na spáru (realizace po roce 1985), zahradní terasa na jižní aj ihozápadní straně je z části vydlážděna pískovcovou dlažbou (původní), z části zalita betonem, stejně jako nástupní plocha u hlavního vstupu do zámku. Sikmá cesta k čerpací stanici (strojovna vodárny) na JZ straně je z betonových silničních panelů.
Většina ostatních parkových cest má mlatovou parkovou úpravu, často zarůstající travou a plevely, cesty nejsou udržované a většinou ani užívané. Největší problém přinesla „nová cesta“ na linii kanalizace (obecní kanalizace, hlavní stoka 2006) spolu s vlastní stavbou kanalizace odvodnila dlouhodobě fixovaný svah pod zámkem směrem k potoku. (viz bod 4.).
Současný stav sítě cest a jejich povrchů viz, zaměření parku z roku 2007 (ing. Jaroslav Krejčí, Znojmo).
Zpevněné plochy: kromě již popsaných cest a dlážděných ploch jsou v parku plochy sportovních hřišt‘ a zařízení na SZ od zámku, zřízené z části na bývalých tenisových kurtech hraběcí rodiny (dnes mlatové, pískované) před rokem 1985. V té době byly také odstraněny původní ohraničující pergoly na kamenných sloupech, část sloupů a kamenných prvků je „uloženo“ na skládce spolu se škvárou z kotelny na jižní straně plochy.
Kolem nového bazénu (koupaliště) jižně od zámku je nová dlážděná plocha (betonová dlažba) nepříliš udržovaná.